Pátek 21. ledna 2022, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 21. ledna 2022 Běla

Sedmáci v Trutnově se učili modlit pomuslimsku

8. 10. 2017 10:44:33
A velmi „příhodně“ na škole pojmenované po Janu Amosovi Komenském. Tak se nemohu zbavit myšlenky, až se budou učit o Papuáncích..., co asi bude na sváču...

Ale teď vážně. Že se islamizace přímo dotýká i naší země, ačkoli jsme zatím příliš mnoho migrantů nepřijali, to nám trutnovská škola jasně dokázala. A že to nejspíš bude souviset s tzv. multikulturní výchovou, resp. Globálně-rozvojovými tématy ve výuce, to asi většina čtenářů rovněž tuší.

Islám ve škole: Takhle vypadá hodina dějepisu v Trutnově!

Je ovšem potřeba se ještě zamyslet nad tímto jevem z jiného úhlu. Nemyslím si, že samotná výuka o islámu tohoto typu musí být obecně špatná, všechno záleží na objektivitě a vyváženosti. Takže..., mnohem víc by mě zajímalo, když paní učitelka dávala dětem zkoušet burky, nikáby a podobně, jakým způsobem to pojala. Vykládala to „angažovaně“, ve stylu „krásné Šeherezády v nikábu“, viz jeden pořad pro děti o „skvostech“ Saudské Arábie? Nebo, což bohužel nepředpokládám, jim táž paní učitelka vysvětlila, jak je to s nerovností mužů a žen v islámu, třeba že manželovi stačí k rozvodu třikrát manželce říct – „Zapuzuji tě“, přičemž manželka, když se chce rozvést, to má bez souhlasu manžela podle islámského práva velmi velmi složité a jde to jen za určitých podmínek, zatímco manžel může svou ženu „zapudit“, kdy se mu namane? Jakou zkušenost si děti z této hodiny dějepisu odnesly? Že burka je „úžasná“, protože je to „něco nového a exotického“, nebo že v tom těm ženám musí být velmi nepříjemně? Nebo, kolik jich islám v tomto podání okouzlil, kolik znechutil a kolika to bylo šumafuk?

To byl jeden úhel pohledu. A teď z jiného konce: když už se tohle na různých školách zavádí, tak mi nedá se nezamyslet, zdali se stejného privilegia jako islámu dostává i ostatním menšinovým náboženstvím. Učí se tam třeba, jak se modlí buddhisté, hinduisté, taoisté, šintoisté, judaisté, jezídové či zoroastriáni? Pokud se totiž vůbec máme bavit o „multikulturalizmu“ či „multikulturní výchově“, a nikoli o „islamizaci“, muselo by se všem náboženstvím měřit stejně. A co třeba náboženství Keltů či starých Germánů, kteří na našem území žili před námi? A kolik se toho učí o původním českém/slovanském náboženství, o Perunovi a spol.? A naučí dnešní škola děti ateistů třeba Otčenáš?

Problém tedy není ani tak v tom, že se učí o tom, co je to burka, nikáb a jak se modlí muslimové. Problém je v tom, jestli se o těchto otázkách učí objektivně, nebo jestli se vyzdvihuje ta „úžasnost“ a „exotičnost“, a naopak se příliš nemluví o negativních vlastnostech islámu, a také v tom, jestli se islám neprivileguje na úkor ostatních náboženství.

A zatím jsem v médiích narazil jen na to, že se až příliš mnoho a příliš „narůžovo“ učí o islámu, že se ne jen v Trutnově dávají dětem zkoušet nikáby, ale už jsem se nedočetl, že by se podobně děti oblékaly do indického sárí nebo si nasazovaly židovskou jarmulku, stejně jako každou chvíli čtu, že v nějaké evropské škole kvůli muslimským žákům přestávají k obědu podávat vepřové, ale nenarazil jsem na zprávu, že by stejnou vstřícnost někde dělali třeba kvůli žákům židovským, příp. že by dejme tomu přestali podávat i hovězí kvůli hinduistům... nebo rovnou najeli na přísně vegetariánskou stravu, neboť jsou tu i rodiny, kterým jejich víra zapovídá jakékoli maso a živočišné potraviny, např. hnutí Hare Kršna.

A je velká škoda, že se právě tyto otázky neřeší a všechno se to „zakousne“ na problému, že se někde školákům předvede, jak se modlí muslimové. Ale na druhou stranu..., není se co divit, když se s tím přichází zrovna v téhle době, kdy Evropa zažívá masovou migraci lidí převážně muslimského vyznání a kdy je tímto společnost čím dál víc rozdělena. Pak už nejde o výuku, ale do jisté míry o provokaci ve stylu červeného hadru na býka.

Autor: Adam Mikulášek | neděle 8.10.2017 10:44 | karma článku: 42.50 | přečteno: 3023x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

VS OSN: Rezoluce proti popírání holocaustu

Dvacátý leden 2022 vstoupí do historie. Valné shromáždění OSN schválilo v pořadí druhou rezoluci navrženou Izraelem za třiasedmdesát let, kdy působí v této mezinárodní organizaci. Členem se stal v roce 1949.

21.1.2022 v 0:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Zbyšek Hlinka

Nasazená rouška na obličeji dělá lidi atraktivnějšími,

vyplývá prý ze studie výzkumníků z univerzity v Cardiffu. Vyhledal jsem na mapě a hle - britští výzkumníci zase něco zjistili. Takže to zas bude nějaká bomba!

20.1.2022 v 20:32 | Karma článku: 13.26 | Přečteno: 182 | Diskuse

Jiří Houfek

Je zrušení covidových pasů aktuální již nyní? Ano!

To neříkám jenom já, ale například i jeden z hlavních izraelských vakcinologů profesor Cyrille Cohen. Významný izraelský politik Avigdor Lieberman prohlásil, že covid-pasy v současné situaci škodí! Proč to dělají?

20.1.2022 v 18:32 | Karma článku: 18.15 | Přečteno: 255 | Diskuse

Miloslav Závorka

Je vládou zrušené povinné očkování jen drobný taktický ústup?

Zdá se, že ano. Vždyť nebyla zrušena diskriminace neočkovaných, neboť si stále nemohou zajít do restaurace, nebo zajet na lyže. Tyto diskriminační omezení části obyvatel nejsou důvodné, neboť i očkovaní šíří nákazu. A výrok nového

20.1.2022 v 16:38 | Karma článku: 26.46 | Přečteno: 388 | Diskuse

Petr Bajnar

Tak nám zrušili vyhlášku o povinném očkování proti covidu!

Někteří jásají a někteří se zlobí. Tak jak je společnost polarizovaná, pestré jsou reakce lékařské i široké veřejnosti na rozhodnutí vlády o zrušení prosincové vyhlášky o povinném očkování.

20.1.2022 v 16:12 | Karma článku: 20.47 | Přečteno: 310 | Diskuse
Počet článků 497 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1622

Jmenuji se Adam Mikulášek, jsem od narození nevidomý, již od dětství se zajímám o dění v této zemi i ve světě a vzdělávám se v oblastech politiky, historie, ekonomie a psychologie. Od června 2010 jsem členem Čssd a snažím se prosazovat tematiku zdravotně postižených, dlouhodobě nemocných, větší účast občanů na rozhodování a demokratizační procesy v této straně.

Najdete na iDNES.cz