Příklad: když se povolí sňatky osob stejného pohlaví, mělo by se v rámci svobody svědomí umožnit těm, jimž je to třeba kvůli jejich víře „proti srsti“, aby tyto páry nebyli povinni oddávat.
Neboť stejně jako svoboda pro sexuální menšiny by měla být respektována svoboda pro ty, jejichž víra považuje např. homosexualitu za hřích, jinak se jedná o pošlapání lidského práva na svobodu náboženského vyznání. Když se tlačí na povolování burkin na koupalištích v zájmu svobody a rovnosti, měli by titíž lidé prosazovat v rámci rovnosti žen a mužů umožnění ženám koupat se „nahoře bez“, stejně jako se koupají muži, jinak jde o pozitivní diskriminaci na základě náboženského vyznání. A pozitivní diskriminace taky diskriminace.
Když máme v lidských právech svobodu politického přesvědčení, tak by měli mít stejnou možnost jak příznivci EU a USA, tak i příznivci Ruska nebo Číny, v opačném případě se jedná o podobnou politickou perzekuci jako před rokem 1989, jen „na opačnou stranu“, tehdy se pronásledovali příznivci USA, dnes se schyluje k perzekucím obdivovatelů Ruska, resp. Vladimira Putina, jako by svoboda politického přesvědčení platila jen pro „vyvolené“.
Ale nejzhůvěřilejší na tom je, že se to všechno podává jako „obrana svobody a demokracie“. O svobodě jsem již mluvil, takže k demokracii: demokracie znamená v překladu ze staré Řečtiny vládu lidu, nikoli tedy vládu elit. Aristoteles byl aspoň upřímný, když označil demokracii za „ochlokracii“, tedy „vládu lůzy“. Sice nesouhlasím, ale pořád lepší než dnešní pokrytečtí elitáři, kteří si v podstatě myslí něco podobného, tj. že většina lidí je „hloupá a manipulovatelná“, takže musí být „krocena těmi moudrými…“, ale bojí se říci veřejně a narovinu, že jsou proti demokracii, kde jsou si politicky všichni lidé rovni a mají rovný hlas u voleb či v referendu, ať mají dvě vysoké školy nebo třeba nedokončili školu základní. Tihle „elitáři“ jsou v podstatě obyčejnými zbabělci, kteří, aby nebyli pranýřováni médii, vydávají „elitokracii“ za „liberální demokracii“.
Pochopil bych to ještě u konzervativně-pravicových stran, které v sobě z principu vždycky měli určitý despekt k „plebsu“, tedy k těm méně majetným, méně vzdělaným či méně schopným…, jenže v současnosti tyto názory paradoxně víc a víc přejímá tzv. „liberální levice“, zatímco část pravice se naopak od elitářství odvrací a mnohem víc se přiklání k liberálnímu principu politické rovnosti a přímé demokracie, což by dle mého mělo být doménou právě skutečné liberální levice. Jenže opravdová liberální levice dnes neexistuje, neboť se proměnila v levici neomarxistickou, genderistickou, ekologistickou a multikulturalistickou, kdy každý, kdo má jiný názor, by měl být umlčen či nějakým nátlakovým způsobem dohnán k tomu, aby se podřídil neomarxisticko-sluníčkovému vidění světa.
Střepy a dým
Takže jestli lidé ve větší míře neprocitnou, tak – upřímnou soustrast, liberální demokracie.
