Někteří politici se bojí, že pokud rychle nezavedeme euro, vypadneme z onoho „zdravého jádra“ EU, protože se budou možná vytvářet zvlášť rozhodovací instituce eurozóny, např parlament eurozóny,
ministerstvo financí eurozóny, atd. (dvourychlostní Evropa…). Já mám obavy přesně opačné: když se dostaneme do onoho zdravého jádra, tak v pro nás důležitých otázkách budeme převálcováváni, jako jsme válcováni i v klasických EU-institucích (uprchlické kvóty, zbraně…), mzdy nám také výrazněji než s korunou neporostou, protože bohatý Merkelistán bude mít dost starostí s podržením slabých jihoevropských ekonomik (Itálie, Španělsko, tj. daleko větší země, a tedy i ekonomiky, než relativně malé Řecko, takže na nás už se nedostane…), ale když dojde na placení, třeba právě na to Řecko, tak nám řeknou ? jste v eurozóně, chtěli jste být v hlavním jádru, tak, Češi, buďte solidární s Italy, Řeky, Španěly či Portugalci. Připomeňme si, proč padla někdejší slovenská vláda premiérky Radičové – šlo právě o přispívání eurozóny, tedy i relativně chudšího Slovenska, zjednodušeně řečeno, na sanaci řeckých dluhů.
Takže ono „zdravé jádro“ eurozóny se nám za jistých podmínek může těžce nevyplatit, ona nelibě znějící "evropská periferie" může být pro nás paradoxně lepší. Můžem pak Němcům říct - jsme stabilní ekonomika na dobrých základech, když nás přestanete vykořisťovat/kolonizovat otrocky nízkými mzdami a pomůžete nám se přiblížit bohatým zemím, pak rádi do eura vstoupíme se vším všudy, ale nikoli jako vaše montovna, s tím nepočítejte. Jakmile budeme jednou v eurozóně, už nebude cesty zpět!
