Proč? Protože si zvykla obrovské procento teroristických útoků omlouvat či zlehčovat tvrzením, že jejich pachatelé byli „psychicky nemocní“, takže vlastně „o terorizmus nešlo“. A z psychicky nemocných dělají „hrozbu“!
Pravda, čas odčasu se něco takového může stát, viz střelba v Uherském Brodě…, ale tohle? Jako obvykle otevřu ráno zprávy a vyskočí na mě:
Žádný teroristický čin. V Německu zabíjel nemocný člověk, tvrdí policie
Nemohu v tomto konkrétním případě (včerejší najetí řidiče do lidí v německém Heidelbergu) s jistotou tvrdit, jak to bylo a jak to nebylo, ovšem po zkušenostech z posledního asi tak roku a půl již podobným zprávám nevěřím a považuji je za „vítačské“ dezinformace, resp. Za propagandu promigračních elit, která takto „bojuje s islamofobií“, ale vytváří „psychofobii“, tj. podněcuje strach z psychicky nemocných, protože – co když se nějaký takový někde odpálí, najede náklaďákem do davu nebo začne střílet v nákupním centru – takže jen vyrážení klínu klínem. Proč tahle „paranoia“? No posuďte sami, kolik nám za poslední dva roky přibylo „psychicky nemocných teroristů“:
Útok v Mnichově nebyl teroristický čin, potvrdila policie. Střelec měl psychické problémy
Útok v Reutlingenu Syřan neplánoval, policie se soustředí na jeho psychické problémy
Střelec v Orlandu vraždil kvůli problému s orientací, tvrdí svědek
Teroristu z kostela úřady sledovaly od šesti let, měl psychické problémy
A to jsou jen ty nejkřiklavější případy. Ovšem není těch „psychických problémů“ v souvislosti s teroristickými útoky najednou nějak podezřele moc? Podle mého přesvědčení je jich tolik, že už se to vymyká zákonům o pravděpodobnosti. Navíc mám psychicky nemocné přátele, včetně schizofreniků, a když si představím, že multikulturní fanatici, jen aby ochránili své „mazánky“, čímž myslím „privilegované menšiny“, na úkor jiných menšin, např. menšiny psychicky nemocných, které těmito „omluvami teroru“ docela krutě stigmatizují jako „potencionální hrozbu“, tak je mi velmi smutno.
Jen to ukazuje, že „sluníčkáři“ ani u menšin neměří spravedlivě, ale chovají se jako matka, která rozmazluje své nejmladší dítě (muslimskou menšinu) na úkor všech ostatních svých dětí, což, jak vědí ne jen psychologové, zrovna nepřispívá k dobrým vztahům mezi sourozenci, spíš právě opačně. A pak se diví, jako by si neuměli dát dvě a dvě dohromady, proč, jak říkají, „narůstá xenofobie“, „islamofobie“ a „nenávist“. Na mě to působí tak, že Evropa zvýhodňuje muslimské menšiny na úkor všech ostatních menšin, ať už náboženských, etnických, sexuálních či „zdravotních“, kam spadají invalidé a psychicky nemocní! A tento dvojí metr považuji za jeden z hlavních rozněcovačů „zlé krve“ mezi muslimy a nemuslimy v Evropě!
Jen tak na okraj…, doporučuji všem porovnat, v kolika organizacích, zjm. v těch „sluníčkově“ zaměřených, mají předpis typu – nikdo nesmí být diskriminován na základě národnosti, pohlaví, náboženského přesvědčení, rasy či sexuální orientace…, a kolik z nich do tohoto seznamu nezahrnuje zdravotně postižené, ať už tělesně, duševně, smyslově či jinak. Vím o tom jako slepec bohužel své, ale moc „veselé“ to rozhodně není, spíš jsem se setkal s agresivním odmítáním, když jsem na to někde upozorňoval – prý je to „zbytečné“.
