Jakékoli bezpodstatné ubližování komukoli je odsouzeníhodné a mělo by být adekvátně potrestáno. Ovšem k obětem by se mělo přistupovat dle principu rovnosti, nikoli na základě diskriminace, byť pozitivní. Někdo si za oběti vybírá lidi s odlišnou barvou kůže, jiný seniory, další zase mladé dívky a ještě jiný třeba bezdomovce. Ale všechny to bolí stejně, ať jsou jakékoli národnosti, věří či nevěří v jakéhokoli boha a mají jakoukoli barvu kůže.
Proto si nemyslím, že by se měl výběrově dělat humbuk vždycky, když oběť má jinou barvu pleti než pachatel, zatímco napadení babičky o berlích či třeba člověka na vozíku bude „méně důležité“, pokud dotyčná oběť bude běloch/běloška.
Tenhle nerovný přístup mi silně zavání využíváním kriminálních činů k politickým účelům, např. k vyvolání dojmu, jací že jsme my Češi „hnusní rasisti“, jako by bílí cítili bolest méně než ostatní, když je někdo zmlátí.
Když neomarxisté zmlátili v Německu tyčí radního za Alternativu pro Německo, kterou tahle individua považují za „xenofobní“, tak si toho média skoro ani nevšimla. Ale kdyby to nebyl radní za AFD, ale třeba syrský uprchlík, to by bylo křiku. No uznejte..., je snad tohle nějaká rovnost?
Často se tento diskriminační přístup zdůvodňuje hrůzami nacizmu, kdy rasistickému běsnění padly za oběť miliony židů. Ale v sovětských gulazích také zemřely miliony lidí, pro změnu z politických důvodů. A neméně strašné to bylo v Kambodži za vlády Rudých Khmérů.
Takže podle této logiky by napadení politika AFD neomarxisty, kde motivem bylo politické přesvědčení, mělo být kladeno na stejnou úroveň jako napadení černocha fotbalovými fanoušky v tramvaji, tj. zločin s rasistickým motivem. Jenže tomu tak není ani omylem. A já se ptám: proč???