Hácha i kníže Václav jsou symboly shrbené páteře, nutnosti se podvolit nájezdníkům, aby se předešlo předem prohrané válce s těmito nájezdníky. Oba ztělesňují heslo – zachraňme, co se dá, musíme se (aspoň na čas) podrobit, abychom „nějak“ přežili.
Oba se zřejmě ve své době zachovali nejlépe, jak mohli, oba věděli, jak se ostatně ukázalo po Václavově smrti, že ozbrojený odpor by přinesl více škody, než užitku, i když je na diskuzi, zda pak není lépe zemřít „vestoje“, než přežívat „vkleče“..., ale plně chápu, jestliže si vládce/politik nechce „vzít na triko“ smrt a utrpení mnoha lidí svého národa, když tuší, že by jejich oběť byla nejspíš marná a zbytečná.
Nerozumím ovšem tomu, proč něco takového oslavovat. Připomínat ano, protože historii máme od toho, abychom se z ní poučili. Oslavovat by se měly spíš úspěchy, vítězství a věci přínosné našemu národu a státu, nikoli porážky. Třeba takové založení Karlovy univerzity, zrušení roboty nebo dejme tomu vyhnání Tatarů z Moravy tuším v polovině 13. Století. To jsou události, které stojí za to oslavovat. Ale podrobení se? Placení výpalného v podobě volů a hřiven stříbra..., tady není skutečně nad čím jásat a plesat.
Naopak, svatováclavská tradice se v pozdějších obdobích často zneužívala právě k pro-německé propagandě ve stylu, že pro Čechy je nejlepší se velkému sousedovi podřídit, jinak to pro něj bude zlé. Naposled se to událo právě v období prezidentování Emila Háchy, tedy v období 2. Světové války. A dnes se zase pro-německé živly chytají svatováclavské tradice podvolení.
Tak už jen přemýšlím, jestli místo hřiven stříbra migrační kvóty a místo volů zbraně, tj. nucené odzbrojování a la Brusel..., nebo jestli ze sebe ty s prominutím voly děláme kupováním nekvalitních německých párků, příp. jestli nám místo hřiven neroste hříva, když za almužnu dřeme jak koně v německých korporacích. Ostatně... za protektorátu jsme také pro Němce nebyli užiteční jinak než jako levná otrocká pracovní síla.
Už sv. Václav pochopil nezbytnost podřídit se Němcům, tvrdili nacisté