Vítací politika udělala z půlky Čechů „xenofoby“!

Zatímco před čtyřmi lety vidělo imigraci jako problém pouhopouhých třináct procent Čechů, letos už je to tři a šedesát procent, tj. za čtyři roky polovina národa!

Narazil jsem na tuhle informaci na svém oblíbeném „dezinformačním“ serveru Parlamentní listy. Inu, jal jsem se hledat alternativní zdroj, neboť jsem se poučil, že u takovýchto šokujících zpráv bych to od „lovců hoaxů“ po způsobu soudruha Čulíka z jednoho nejmenovaného neomarxistického plátku jménem Britské listy…, zchytal ze všech stran. A má snaha nebyla marná. Původně jsem uvažoval nad tím, že si tenhle „trumf“ nechám na později, až se mi na Facebooku pod příspěvkem s tímto článkem nakupí aspoň 10 hejtů, co že to šířím za „kremelskou propagandu“ z dílny Ivana Ivanoviče Valentova…, ale časy se mění a i „druhá strana barikády“ se od časů nepodání ruky marocko-holandskému fotbalisty reportérce jistě poučila, takže jsem si nechal na podobné žertíky zajít chuť.

Ale teď konec srandy, když se to objevilo i na webu veřejnoprávního Českého rozhlasu, tak to asi přece jen nebude dílo Putinových, Trumpových ani třeba Kimových agentů, ale aspoň půlka pravdy v tom bude. A ona i ta půlka pravdy z té půlky národa, tedy jedna čtvrť… není až zas tak málo. Takže si dopřejme nějakou tu citaci:

„K migrantům mají Češi nejnegativnější postoje z EU, ukázal průzkum Eurobarometr.“

Na tom by ještě nebylo nic tak podivného, když si uvědomíme, že na rozdíl od obyvatelstva západní části Unie jsme nebyli politicko-korektnickou multikulturní propagandou masírováni od let šedesátých, kdy se rozběhl tzv. dlouhý neomarxistický pochod institucemi…, ale až o nějakých těch 30 let později, a nad to, oproti Maďarům, Polákům, Slovákům a příslušníkům dalších národů „divokého východu“ máme „štěstí“ na různé instituce typu Hatefree culture, což v doslovném překladu znamená „prostý nenávisti“, v praxi však spíše platí „hate for free“, tedy „nenávist zdarma“…, a aby toho ještě nebylo málo, nepostrádáme ani politiky, kteří volají po přijímání migrantů několikanásobně nad rámec Bruselem nám vnucovaných přerozdělovacích kvót…, ovšem tak masivní nárůst obav z imigrace za pouhopouhé čtyři roky…, tomu by se fakt dalo jen těžko věřit, kdyby si ten průzkum nenechala udělat samotná EU!

„Přistěhovalectví vidí jako jeden z hlavních problémů současné unie 63 procent Čechů, když v roce 2013 to bylo 13 procent. Terorismus takto hodnotí 47 procent proti osmi procentům před čtyřmi lety. Obě aktuální čísla převyšují průměr EU se 45 procenty u přistěhovalectví a 31 procenty u terorismu.“

Další výsledky průzkumu už nemá příliš smysl komentovat. Již asi tak od září 2015 jsem prognózoval, i když v proslulém socialistickém Prognosťáku jsem pro svůj nízký věk neměl šanci se uplatnit…, že multikulturní blbnutí a pozvání takové spousty přistěhovalců, zvlášť ze silně odlišného kulturního prostředí, přinese Evropské unii v optimistickém případě pokojný rozpad podle československého vzoru, ale mnohem spíše konec podobný tomu jugoslávskému či rakousko-uherskému…, teda pokud zjm. „multikulturní“ země EU nedostanou rozum.

Mezi tím si Britové odhlasovali odchod z EU, ve Spojených státech, které také nebyly multikulturně-sluníčkového šílenství ušetřeny, se stal prezidentem „rasista“, „sexista“, „islamofob“ a „ruský agent“ Donald Trump, v Holandsku Wilders skončil „až na druhém místě“ patrně jen proto, že premiér Mark Rutte v sobě objevil pud sebezáchovy a postavil se vyděračským praktikám nové Osmanské říše, která se ze spojence západu proměnila v jeho nepřítele…, a ve Francii to „pravicový socialista“ Holande, který využil jistého článku ústavy k osekání práv zaměstnanců bez schválení parlamentem, dopracoval až k tomu, že Marine Le Penová už bouchá nadveře Elysejského paláce.

A všemu korunu nasazují tradičně autoritám poslušní Němci, kteří chtějí nahradit Merkelovou, která celý ten binec způsobila, ale přece jen aspoň připouští, že se „všechno tak úplně nezvládlo“, „vítacím“ eurofanatikem Martinem Schulzem, který dvakrát co by student katolického gymnázia propadl u maturity, a tak utápěl své mindráky v alkoholu, než přišel na to, že politika je rozhodně zdravější a výnosnější medicínou na komplexy z nedovzdělanosti než láhev schnappsu pod polštářem.

Ale protože stará moudrost praví – konec dobrý, všechno dobré –, tak se pokusím tento svůj eurožalozpěv uzavřít přece jen trošku optimisticky. Takže, ať už to v rozbouřených evropských vodách dopadne jakkoli, může nás těšit vědomí, že jsme, pokud jde o zdravý selský rozum, v žebříčku Evropské unie na krásném prvním místě!