Ubití plameňáka a mlčení o etnické příslušnosti pachatelů

Již několik dní registruji na Facebooku neoficiální „šeptandu“, že ty tři děti, které v jihlavské zoo ubily plameňáka, byly romové. Nyní to nepřímo potvrdil ošetřovatel.

Viz:

Masakr plameňáků v zoo: Ošetřovatel promluvil. Děti, které zabily zvířata, prý byly...

Jak vidno, politicky korektní cenzura na švédský způsob i navzdory postojům drtivé většiny našich občanů začíná kontaminovat i naše tzv. seriózní média. Samozřejmě, „sluníčka“ budou křičet své řečičky o „rasizmu“ a „xenofobii“, ale takhle to není.

Jde o to, že značná část romských rodičů zanedbává výchovu svých vlastních dětí, zjm. Těch předškolních, protože sami vzdělání moc nedali. Tak co z těch dětí má pak být? Nejde tu o barvu kůže, nejde o geny, jde o to, v jakém prostředí ty děti vyrůstají, jestli je jejich rodina, sousedi a přátelé vedou k tomu, že je zbytečné se učit a chovat slušně (myšleno podle pravidel většiny…), tak se chovat slušně nebudou ani jako děti ani jako dospělí.

Toto je potřeba říkat narovinu, nikoli proto, abychom očerňovali nějakou etnickou komunitu, ale abychom jí dali najevo, že její členové budou většinovou společností bráni jako plnohodnotná součást společnosti jen tehdy, když se budou chovat slušně a když i své děti budou vychovávat k témuž, nikoli jim dávat najevo, že když se nespokojená většina ozve, tak ji režimní politici, novináři a aktivisté budou označovat za „anticiganistickou“, „rasistickou“ a „xenofobní, a že samotní nepřizpůsobiví se budou moci vymlouvat opět na „rasizmus“, „netoleranci“ či „diskriminaci“.

Tím se jen problém zamete pod koberec, ale nevyřeší se, napětí bude stoupat a jednou to může „bouchnout“ jako papiňák a odneseme to všichni, bez ohledu na jakékoli odlišnosti, v tomto si budeme skutečně rovni.

 

 

Autor: Adam Mikulášek | pondělí 13.3.2017 16:07 | karma článku: 48,70 | přečteno: 23452x
  • Další články autora
  • Počet článků 497
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1625x
Jmenuji se Adam Mikulášek, jsem od narození nevidomý, již od dětství se zajímám o dění v této zemi i ve světě a vzdělávám se v oblastech politiky, historie, ekonomie a psychologie. Od června 2010 jsem členem Čssd a snažím se prosazovat tematiku zdravotně postižených, dlouhodobě nemocných, větší účast občanů na rozhodování a demokratizační procesy v této straně.

Seznam rubrik